"Krystalka", neboli krystalový radiopřijímač, je jednoduchý typ rádia, který nevyžaduje napájení baterií nebo z elektrické sítě. Pracuje na principu detekce rádiových vln pomocí krystalu (obvykle galenitu) a diody, která zajišťuje demodulaci signálu. Krystalka tedy využívá energii přímo z přijímaných rádiových vln, proto k jejímu provozu stačí dlouhá anténa a dobré uzemnění. Zvuk je obvykle slyšet pouze ve sluchátkách s vysokou impedancí.
Tyto přijímače byly populární zejména v první polovině 20. století, protože byly velice jednoduché, snadno sestavitelné a levné. Zejména V USA byly krystalky oblíbené v období Velké hospodářské krize (1929–1939), protože byly levné na výrobu a nevyžadovaly žádné externí napájení. Jejich obliba přirozeně opadla po nástupu lampových a tranzistorových rádií, která nabízela lepší výkon a praktičnost.