Cellovox byl externí reproduktor vyráběný ve 20. letech 20. století, kdy se elektrodynamické reproduktory teprve začínaly prosazovat. Patřil k typu tzv. tlakových reproduktorů s velkou bakelitovou zvukovou troubou, podobně jako u gramofonů té doby. Využíval jednoduchý elektromagnet, který pohyboval membránou v ozvučné troubě.
Externí reproduktor se používal hlavně s ranými rádiopřijímači, které neměly reproduktor vlastní, nebo jen slabý. K rádiu se připojoval dvěma banánkovými konektory, čímž se dostal přímo na výstupní obvod přijímače, kde teklo malé množství stejnosměrného proudu.
Je to klasický rohový (troubový) reproduktor, který svým charakteristickým vzhledem zdobil mnohou domácnost v meziválečném období.